Dnes bych se rád zastavil nad skutečností, co dává zima vinohradu a kdy už škodí. Neustále slýcháte: "Je velké sucho budou škody!" nebo "Je moc deštivo nebo příliš tuhá zima a zase budou škody".
Růst vinné révy má své etapy. Každé roční období je neméně důležité. Nechci tento článek vzít fylozoficky, ale rád bych Vám jednoduše vysvětlil, co pro nás znamená zímní období. Tak pěkně postupně.

Co dává zima vinohradu?

Zima je mimo vegetační období. Nedílnou součástí kvalitní úrody je dobrá zima. Réva vinná díky mrazivému období je schopná lépe odpočívat. Vymrznou škodlivé choroby a látky tvořící se na révě v době vegetace. Jednoduše bych to přirovnal k zimnímu spánku a vlastní "detoxikaci". Dřevina odpočívá a při jarním probuzení je plná síly a připravená znovu vstoupit do vegetačního období.

Jaké mrazy réva vinná vydrží? Prospívá jí mráz?

Ano, révě opravdu mrazy v našm klimatickém prostředí prospívají. Ideální je dosažení minimálního mrazu -15 °C. Z praxe se potvrzuje, že při dosažení těchto teplot dochází ke zdravému vymrznutí škodlivých látek na a v révě. Otázka zní, jak velké mrazy očka neboli pupeny vydrží? Očka u standardních odrůd vydrží mrazivé počasí -21 °C až -23 °C. Tvrdé odrůdy nebo nové rezistenty (např. Ryzlink, Hibernal, Solaris) jsou schopné čelit mrazům do -28 °C. Nejodolnější druhy Vitis amurensis a Vitis riparia odolávají dokonce k teplotám -30 °C až -40 °C. Je tedy patrné jaký rozsah potřebujeme a jaký je již škodlivý. Odolnější proti mrazu je kmínek, pak primární očka, poté sekundární a terciární očka. Pozdní odrůdy drží ve dřevině déle větší obsah vody. Voda díky mrazu kristalizuje a dochází k praskání kmínku až k samotnému puknutí rostliny s tvrdým následkem, a to odumření rostliny. Nejčastější skázou, díky mrazu, je jarní mráz. Pokud přijdou mrazy v odbobí vegetace, tedy již při jarním rašení pupene do podoby byť už jenom myšího ouška, je to pro révu vinnou katastrofou. Očko umrzne, odpadne a není schopno v daném roce plodit.

Co je nutné a musíme v zimě ve vinohradu dělat?

Díky zimnímu odpočinku révy můžeme provádět tolik potřebný střih. V tomto období, když provedete střih, réva nemízí. Tudíž bez úhony je střih bezpečný, eliminujete nákazy a vysílení dřeviny. Stříh je jeden z nejdůležitějších momentů pro správné vedení vinné révy. Vlivy jsou více než jasné. Ovlivňujete tím výnosnost, kvalitu sklizně a už zde se podepisujete vlastním rukopisem do vínka v lahvi. Čím méně hroznů na hlavě ponecháte, tím získáte větší a plnější charakter chutí a aromatiky v hnroznu.

Kde provádíme střih a co při tom musíme udělat?

Střih révy vinné provádíme minimálně dva centimetry za posledním plánovaným očkem určeným k vedení posledního letorostu. Tím eliminujete vyschnutí či vymrznutí posledního očka na tažni.

Tažeň připevníme úvazem k vodícímu drátu, aby jsme zabráníli zalomení či jinému poškození v době vegetace při práci ve vinohradu. Odstřiženou dřevinu z vinohradu musíte odstranit. Buď si z ní vytvoříte dekoraci v podobě otépky z révy a nebo dáte rozložit na kompost či jinak zlikvidujete.

Pak už jen čekáte na narašení očka do podoby myšího ouška a připravíte se na postřik proti přezimujícím škudcům v očku.